neděle 15. února 2015

ŠVĚJČÍ ŽOU

podle máminy kuchařky, v dětské řeči "Švejčí žou" (už jsem velká a vím, že se ševcem to nemá nic společného), počeštěné "Švej-Ču-Žou", "Švej-žužu, "Šuei-ču-žu"" a já nevím, jak ještě, v originále Suei cu zou (ale ruku do ohně za to fakt nedám, internet je v tomhle případě skoupý). Ať je to tak nebo jinak, jedno je jisté. Švejčí žou tomu nikdo neříká a tak mám takové malé prvenství. :-) A budeme komolit dál, protože ač mám recept od mámy, když projde mýma rukama, zase už chutná úplně jinak (na pravé Švejčí žou si prostě budu muset pokaždé zajet na Sázavu). Kdybyste věděli, co jsem se jako dítě napřemýšlela, cože to má ten švec za "žou"! 


Suroviny:

500 g vepřového masa (kýty, plece, pečeně, pro labužníky krkovice - vlastně je to úplně jedno, protože tahle úprava díky prudkému smažení snese i sušší maso a stejně houby víme, jaké se má použít původně)
3 lžíce oleje
1 lžíce sojové omáčky (Maggi nemám)
1 lžíce worchesteru
1 žloutek
2 lžíce Solamylu
po lžičce kari, sladké papriky, soli, moučkového cukru
sádlo

Postup:

Maso nakrájíme na větší kostky a v míse ho důkladně promícháme se všemi ingrediencemi kromě sádla a soli (maso solím vždy až před smažením, aby odležením nepouštělo vodu). Necháme uležet v chladu, nejlépe přes noc (před tepelnou úpravou ho necháme hodinu při pokojové teplotě). Maso smažíme v důkladně rozpáleném sádle přibližně 20 minut (přidáváme ho po částech, velké množství naráz by sádlo zchladilo a maso by se tak začalo místo smažení dusit). 
Podáváme s libovolnou přílohou, nejlépe s rýží (abychom se alespoň trochu drželi té Číny, víme?).























Žádné komentáře:

Okomentovat