středa 30. července 2014

JABLEČNÉ ŘEZY



Letní jablka jsem vždycky měla ráda. Dneska v noci jsem nemohla spát a jak jsem se byla projít a napít, z kuchyně to vonělo trochu nakysle a já si vzpomněla, odkud tu vůni znám. Jezdívaly jsme jako děti na prázdniny k dědovi do Polabí. Na zahradě měl takový malý altánek a nad tím altánem stála křivá jabloň plná letňáčů. Přezrálá a nahnilá jablka padala ze stromu a vždycky to tak žuchlo, že zároveň s tím žuchnutím bylo slyšet, jak nervózně přešlápli koně, co se pásli hned za plotem a někdy i zadupali králíci v králíkárně. Když měli ti koně štěstí, jablíčko spadlo za plot k nim. Pak ho chroupali a od pysků jim odletovala šťáva z těch jablek a úplně bylo slyšet, jak jsou dobrá. Za altánem jsme mívali postavený stan a v noci nám to na něj žuchalo. Když člověk takhle čerstvě spadlé jablko sebral, bylo horké od slunce, pod prsty se lehko promáčklo a v puse se úplně rozpadalo. Všude kolem byla spousta vos, takže člověk nemohl kolem stromu chodit bos. A všude cvrkali cvrčci jako o život a tráva tam měla takové tvrdé stvoly a sluníčko hřálo a za plotem bylo občas slyšet křupání kamínků, to když někdo procházel kolem. A vonělo to tam zralým obilím, suchou trávou a taky přesně tak nakysle, jako teď u nás v kuchyni. 



Lepší letňáky než od dědy ze zahrady neznám. Letos jsme jich tam pár nasbírali a tak teď řeším, co s nimi. Nejradši bych, aby nám v té kuchyni vydržely a voněly celý rok, ale jak všichni víme, letňáky se rychle kazí, takže bych si měla pospíšit.
Recept na jablečné řezy mám od mámy a zatím jsem se ho pokaždé držela (vlastně až na máslo, v tom původním byla Hera). Tentokrát jsem ale zjistila, že mám doma hromadu skořicového cukru, který jsem nakoupila bůhví kdy bůhví za jakým účelem. Až potom, co celé dva sáčky putovaly do náplně, jsem si uvědomila, že jsem z původních jablečných řezů udělala štrúdl řezy s pudinkem. :-) No ale co, dobré je to i tak. Pokud vy ale hledáte obměnu za klasický štrúdl (a tyhle řezy jsou rozhodně moc dobrá obměna), skořice se zdržte.
Jablka jsem tentokrát neloupala. Přišlo mi škoda vyhodit to, co je na jablku nejlepší, obzvlášť když bych si měla užít toho, že jednou zase konzumujeme něco, co není chemicky ošetřené. A taky mi přišlo, že letní jablka jsou trochu taková nehutná, oloupu slupku a do žaludku přijde jen sladká slina. Dobře jsem udělala. Slupky v buchtě vůbec nejsou cítit.


Suroviny:

Těsto:
400 g hladké mouky
prášek do pečiva
7 lžic mléka
1 vejce
celé máslo

Náplň:
1 kg jablek
2 vanilkové pudinky
vanilkový cukr
cukr krystal podle chuti






Postup:

Suroviny na těsto dáme do mísy a rukou vypracujeme hladké, kompaktní těsto. Necháme ho odležet a připravíme si náplň.













Jablka vykrájíme (případně oloupeme) a nastrouháme na jemno. Přidáme neuvařený pudinkový prášek, vanilkový cukr a dosladíme dle chuti. Důkladně promícháme. 







Těsto rozdělíme na dvě části. Jednu z nich rovnoměrně rozválíme nebo natlačíme na dno plechu. Na těsto rozhrneme jablečnou náplň. 











Ze druhé části těsta rozválíme placku o velikosti plechu a celou buchtu jí zakryjeme. Placku válíme na pečícím papíru a na plech ji pouze překlopíme, aby se při přesunu nepotrhala.

Buchtu pečeme v předehřáté troubě na 170 stupňů přibližně půl hodiny, nebo dokud okraje jablek a těsto nezezlátnou.

















3 komentáře:

  1. Anonymní31.7.14

    úplně cítím vůni jablek a hrušek z babiciny komory,tuhle buchtu rozdne upecu a pracovní název má nostalgická,uvidíme :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Koukám, že ta vůně působí na všechny stejně. :-)
      Jste-li na Facebooku, ukažte pak hotové dílo! :-)

      Smazat
  2. Anonymní28.11.14

    je moc dobrá

    OdpovědětSmazat