pondělí 30. listopadu 2015

KANDOVANÁ POMERANČOVÁ KŮRA A ZÁZVOR

Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Tak dlouho se chodí s angínou do práce, až má člověk hromadu času věnovat se zase po dlouhé době blogu, protože jen tak nevyleze z postele. S čajem a hromadou kapesníků (protože angína se přesunula do nosu a na průdušky) sdílím krásně jednoduchý a rychlý recept na kandovanou pomerančovou kůru a třeba i na zázvor, který jsem si při té příležitosti naložila také. A musím říct, že ten se teď vážně hodí. Odpočívá totiž v pekelně silném sirupu, který jeho svařením vznikl a takový zázvorový sirup, to je na angínu pes, to se rozumí. :-)







Suroviny:

pomerančová kůra
na 100 ml vody 100 g cukru
lžíce medu
půl lžičky kyseliny citronové







Postup:

Na kandování (ostatně stejně jako na strouhání do moučníků a podobně) je lepší použít kůru z chemicky neošetřených pomerančů. Pokud se nám je sehnat nepodaří, je dobré pomeranče alespoň na dvě hodiny namočit do silného roztoku octové vody, která většinu chemie od kůry odloučí. Pomerančovou kůru poté nakrájíme na proužky - velikost záleží na tom, jak velké kousky potřebujeme. Pokud je kůra silnější, zbavíme ji ještě předtím části bílé spodní kůry. V menším hrnci se silnějším dnem si připravíme rozvar z vody, cukru, medu a kyseliny citronové. Když se cukr rozpustí, přidáme tolik pokrájené kůry, aby byla v tekutině úplně ponořená a na velmi mírném ohni ji sváříme půl hodiny až hodinu (podle velikosti proužků) tak dlouho, dokud se většina vody neodpaří (kůra by na konci vaření měla být průhledná a sklovatá). Kůru poté i se vzniklým sirupem uložíme do čisté skleničky, se kterou několikrát poklepeme na stůl, abychom vyhnali ven co největší množství vzduchových bublin. Pokud chceme kůru používat, vyjmeme ji ze sirupu a na mřížce necháme okapat a oschnout.






sobota 21. listopadu 2015

VANILKOVÝ EXTRAKT, VANILKOVÝ CUKR



Extrakt:
2 - 3 vanilkové lusky (podle velikosti nádoby) podélně rozkrojíme (případně rozkrojíme ještě na půl, aby byly menší), vložíme do nádoby s dobře těsnící zátkou a zalijeme vodkou tak, aby byly celé ponořené. Extrakt louhujeme alespoň dva měsíce, aby získal správnou chuť a barvu. Během prvního měsíce ho několikrát protřepeme.
Používáme do různých likérů, ale i do cukroví.


Cukr:
Vanilkový lusk pokrájíme na menší kousky a společně s cukrem dáme do mixéru. Rozmixujeme ho najemno, poté prosejeme přes sítko, aby v cukru nezůstaly větší kousky. Směs je možné používat hned, ale lepší je nechat ji několik dnů odležet. Skladujeme v dobře těsnící nádobě.
Lusk je také možné pouze podélně rozkrojit a v nádobě ho zasypat cukrem, občas protřepat. Chuť vanilky se uvolní také, ale nebude příliš silná a bude déle trvat, než se cukr ovoní.
Používáme stejně jako kupovaný vanilkový cukr, jen chuť je nesrovnatelná.